algoritmus
Návod, přesný postup, příkaz

cyklus
Konstrukt umožňující opakované provádění části kódu.

datový typ
Určuje jaká data může uchovávat proměnná, nebo jaký typ dat očekává příkaz
např. číslo, text, logické hodnoty (boolean)

debugging
Proces hledání a opravy chyb v programu.

deklarace
Vytvoření části kódu, která má vlastní jméno (proměnné, funkce)

dialekt programovacího jazyka
Verze nebo adaptace programovacího jazyka

funkce
Opakovaně použitelný blok kódu, který vykonává určitou činnost. Funkce může přijímat vstupy (parametry) a vracet výstup.

HTML
HyperText Markup Language

chyba (error, bug)
Situace, kdy program narazí na problém (např. syntaktickou chybu = překlep, neplatnou operaci nebo neexistující proměnnou).

IDE (Integrated Development Environment)
Integrované vývojové prostředí poskytující nástroje pro psaní, ladění a správu programů. Například Visual Studio Code.

interpretace (programu)
Přečtení a vykonání (programu)

knihovna
Sada předem připravených funkcí a tříd (vzorů), které mohou programátoři využít ke zjednodušení vývoje.

komentář
Část kódu, kterou počítač ignoruje a která slouží programátorům k vysvětlení programu.

konstrukt
Prvek (blok) programovacího jazyka, které umožňují ovládat děj programu

operátor
Symbol nebo klíčové slovo, které provádí operace s hodnotami nebo proměnnými. Například porovnávací (==, !=, <, >)

paradigma
Základní (programovací) styl

podmínka (if/else)
Programový konstrukt, který umožňuje větvení děje programu. (Něco se vykoná, pokud je podmínka splněna. Např. pokud uživatel napíše správné heslo, otevře se mu emailový účet.)

pole (array)
Datový typ uchovávající více různých hodnot pod jedním názvem. Tyto hodnoty jsou očíslované a v některých jazycích mohou být každá jiného typu.

program
Sada instrukcí napsaná v programovacím jazyce, kterou může počítač vykonat za účelem dosažení určitého cíle.

programování
Programování je proces psaní instrukcí pro počítač. Tyto instrukce musí být napsané v programovacím jazyku, který zařízení dokáže přečíst a vykonat (tzv. interpretovat). 

programovací jazyk
Komunikační nástroj mezi programátorem a počítačem. Jazyk používaný k psaní programů. Obsahuje syntaxi (pravidla, jak psát kód) a semantiku (význam příkazů).

proměnná
Název pro paměťové místo, které uchovává data. Každá proměnná má jméno, typ a hodnotu.

příkaz
Jednotlivá instrukce, kterou počítač vykonává v programu. Například přiřazení hodnoty proměnné nebo výpočet.

sekvence
Blok kódu, který se vykonává postupně (podle toho, jak jdou řádky za sebou).

semantika programovacího jazyka
Význam jednotlivých příkazů. Co speciální slova v jazyku spustí. Např. v JavaScriptu slovo „var“ vytvoří novou proměnnou.

syntax programovacího jazyka
Pravidla, jak psát kód. Např. jestli jazyk rozlišuje velká a malá písmena, jestli mohou názvy obsahovat mezery a čísla, jestli potřebuje řádky zakončit středníkem…

třída (class)
Šablona pro vytváření objektů, která určuje jejich vlastnosti (atributy) a chování (metody).

vstup / výstup
Proces získávání dat od uživatele a zobrazování dat uživateli