Funkce umožňují vykonávat část programu opakovaně, nebo při spuštění určité události (například zavolání funkcí pomocí posluchače událostí).

Funkce je základním stavebním kamenem kódu, ať už při práci s událostmi, výpočty nebo opakovanými operacemi.

Tvorba funkce

Funkce se vytváří pomocí deklarace ve formátu:

function nazevFunkce(parametr) {
    /* Tělo funkce - sem píšeme, co má funkce provádět */
}

nazevFunkce je název funkce, který volíme podle toho, co funkce dělá.

parametr je volitelný – může obsahovat vstupní hodnoty, které funkce zpracovává

Typy funkcí

• Funkce bez parametru
• Funkce s parametrem

Funkce bez parametru

Funkce, která nevyžaduje žádné vstupní údaje.

function jmenoFunkce() {   
 /* tělo funkce - sem píšeme, co má funkce provádět */
 }

funkce se spouští voláním tj. napsáním jejího názvu se závorkami

jmenoFunkce();

Funkce se vykoná pokaždé, když je zavolána:

jmenoFunkce(); // První volání
jmenoFunkce(); // Druhé volání

Výsledkem bude, že funkce provede svou akci dvakrát.
tzn. kolikrát funkci zavoláme, tolikrát se spustí.

Funkce s parametrem

Funkce, která přijímá jeden nebo více parametrů. Parametry zapisujeme do závorek za název funkce.

function jmenoFunkce(parametr) {   
 /* tělo funkce - sem píšeme, co se má stát */
 }

Volání funkce s konkrétní hodnotou parametru:

jmenoFunkce('Ahoj světe!');

Parametry se často používají k přenosu informací, například:

Hodnoty k výpočtům (například čísla, která se mají sčítat).
Informace o události (například co bylo kliknuto).

Funkce s více parametry

Funkce může mít více parametrů oddělených čárkou:

function scitani(a, b) {
 /* tělo funkce - sem píšeme, co se má stát 
Obvykle to zahrnuje nějaké použití obou parametrů. Např. výpočet. */
}

Funkce s více parametry

Funkce může vracet hodnotu pomocí klíčového slova return:

function nasobeni(x, y) {
return x * y;
}
const vysledek = nasobeni(3, 4); // Výstup: 12

Může se používat k výpočtu hodnot, nebo jinému zpracování dat.